Prvních dest dní mého života (23 fotek)

Je neuvěřitelné, kolik nových věcí na mě čekalo doma a i rodiče se měli co ohánět, aby stíhali mému tempu v trojboji kojit, přebalovat, z pláče na cokoliv usuzovat. Kluk jsem to hodný, ale znáte to, musím rodiče držet ve cviku, aby se jim nezkrátili šlachy. Už jsem je stihl počůrat (měli si dávat pozor), předvedl jsem pár vystřižených hysteráků, ale taky párkrát jsem jim dal 3 hodiny oraz a byl jsem hodný jako milius.

Zvládli jsme i první koupání doma - docela legrace. Myslím si, že voda bude můj kamarád. To mám asi po tátovi. Slyšel jsem, že je nejlepší zadák na českých s lovenských řekách. No uvidíme. Dám mu ještě tak dvě tři řeky a pak se do pádla opřu já. A na háčku začínat nebudu...

Už mě viděla celá rodina. Teda musím říct, že je neuvěřitelné, že všichni mi připadají jako tmavé skvrny na pozadí. Snad brzy zaostřím a budu schopen je rozlišit. Co oceňuji. že na mě nikdo nešišlal. Ještě bych měl z toho nějaké logopedické problémy. No, uvidímě. Těším se brzy na viděnou a zatím si dám krátký chrupec - však víte, aby se jim nezkrátily šlachy ;-)